V Litohoři se o víkendu bojovalo o putovní pohár náčelníka Generálního štábu AČR
Josef Ehl 11.Říjen, 2011
6.10.2011 • Už třetí ročník Paintball Czech Army Cup hostil tentokrát sportovní areál nedaleko Moravských Budějovic, který pro potřeby soutěže připravil i nové paintballové hřiště. Na něm změřily své síly vojenské i civilní týmy, na jejichž zástupce pak čekala ještě „branná“ soutěž. Doprovodný program byl připraven i pro veřejnost.
První účastníci turnaje se začali sjíždět už v pátek, aby doladili organizaci turnaje i podobu hřiště. Zatímco se totiž první dva ročníky hrály v lesním terénu a byly plně orientovány na takzvaný military paintball, letos se hra přesunula na uměle zbudované hřiště vhodné i pro hráče sportovního paintballu. Areál Sport-land Litohoř provedl v herním prostoru rozsáhlé terénní úpravy a vybavil jej i mobilními překážkami z muničních beden a pneumatik. Den před turnajem tak už stačilo jen vyzdobit hřiště zelení a maskovacími sítěmi či přenést pár pneumatik do míst s nedostatečným krytím. Díky prořezání svahů podél hřiště vzniklo také ideální hlediště pro diváky, chráněné pochopitelně bezpečnostní sítí.
V sobotu po ranní registraci týmů a zahajovacím nástupu přišly na řadu první dva herní scénáře. V tom s názvem „Evakuace“ se soupeřící týmy snažily co nejdříve probojovat do středu hřiště a evakuovat, respektive zajmout, katapultovaného pilota. Toho představoval barel naplněný vodou, který bylo nutné po „ukořistění“ přesunout na výchozí pozici. Po obědě následoval scénář „Léčka“. Tentokrát se jeden tým mohl dopředu rozmístit kdekoli až do poloviny hřiště, kdežto druhý tým byl do hry vpuštěn nepřipraven a ihned se tak dostal pod nepřátelskou palbu. Jedinou nadějí bylo přivolání dělostřelecké podpory rozluštěním kódu složeného z matematických výpočtů a morseovky. Nebylo překvapením, že tento úkol nejlépe splnili studenti vojenské střední školy.
Po celou sobotu ovšem dominoval chomutovský tým Slayers, který se paintballu věnuje závodně. Perfektní komunikace a nacvičené formace jeho hráčů se záhy staly inspirací i pro další týmy, a tak se k jeho skóre začal blížit tým reprezentující Svaz důstojníků a praporčíků AČR, o.s. (SDAP), v němž figurovali i příslušníci 4. brigády rychlého nasazení. To bylo příslibem nelítostných bojů pro další den. „Slayers měli výhodu ve vlastních zbraních s delší hlavní. Byli ale tak sehraní, že by na hřišti dominovali i v případě, že by si zapůjčili běžné zbraně soupeřů,“ komentoval situaci jeden z rozhodčích. „Největší chybou zbývajících týmů je, že místo aby terénní valy obíhaly, snaží se postupovat přes ně, takže se z nich stávají snadné cíle,“ dodal. A tak nebyli Slayers překonáni ani v nebodované hře „Likvidace“, do které proti nim nastoupila dvojnásobná přesila hráčů, kterým po prvním dni zbyly nevystřílené kuličky.
Pozdní odpoledne bylo věnováno branné soutěži, a to formou znalostního kvízu a také zdolávání lezecké stěny na čas. Hojnou účast mělo pak i přednáškové pásmo o působení československých vojáků v průběhu druhé světové války. Připravil jej pořádající SDAP, který tak demonstroval i praktické využití multimediální učební pomůcky „Česká společnost v novodobé Evropě 1914 – 2009“, kterou v současné době distribuuje do pěti tisíc základních a středních škol. Po tak náročném celodenním programu nebylo divu, že po podání večeře připravené na grilu většina účastníků brzy ulehla do chatek a stanů.
V neděli přišel na řadu scénář s názvem „Muničák“. Každý tým se snažil uhájit svůj muniční sklad a současně dobýt muniční sklad soupeře. V této hře nebyla nouze o atletické výkony, v nichž se někteří jednotlivci rozhodli vsadit na rychlost namísto střelby. Díky tomu, že ve všech scénářích byl omezen i počet kuliček, většinou 50 do jedné hry, nebyla také nouze o výkony hrdinské. Například když některému z hráčů zbývaly poslední dvě tři kuličky či zásobník zcela vyprázdnil, mohl pomoci týmu už jen jako volavka. Oproti plánu, v němž poslední scénář tvořila obyčejná „Likvidace“, daly týmy přednost scénáři „Evakuace“ a zahrály si jej s chutí ještě jednou. Nakonec sestavili tým i pořadatelé a nastoupili proti nejlepším Slayers. Nu, bolelo to.
Po pozdním obědě se ještě dohrávala branná soutěž, tentokrát se na čas zdolávala překážková dráha místních dobrovolných hasičů. Pak už následoval závěrečný nástup, vyhlášení vítězů a předání cen. Jak už bylo několikrát naznačeno, první místo vybojoval tým Slayers, jehož jméno bude vyryto do putovního poháru. Na druhém místě se umístil tým SDAP poté, co nedokázal zúročit malou bodovou ztrátu na vítěze z prvního dne. Největším překvapením byli bronzoví studenti prvního ročníku vojenské střední školy z Moravské Třebové, kteří tak předčili i své, rovněž hrající, kolegy ze čtvrtého ročníku. Nakonec se ale všichni shodli, že zde více než jinde platilo rčení: Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se.
S průběhem turnaje byli spokojeni i pořadatelé. „S radostí mohu konstatovat, že všichni hráli fair play a celý turnaj se obešel bez úrazů a jiných závažných problémů“, shrnul generálmajor v. v. Stanislav Chromec z SDAP. I zástupce provozovatele areálu Vilém Hynek neskrýval nadšení: „Byl jsem naprosto učarován výborným přístupem všech účastníků turnaje, zejména ale týmů vojenské střední školy. S takovou ukázněností a zodpovědným přístupem už jsem se dlouho nesetkal. Jsem si jist, že tito budoucí vojáci budou dělat armádě čest.“ Spokojenost snad byla nakonec i na straně místních obyvatel, kteří chodili po oba dny fandit a v sobotu využili i možnost soutěžit u stánku ministerstva obrany a nakoupit vojenskou výstroj na military trhu.
Na video zachycující průběh turnaje se můžete podívat na YouTube
Facebook SDaP AČR
VOLAREZA
VOZP